Dospívání a proměna

Dospívání je velmi důležitá část života, kterou bohužel nikdo v naší kultuře nebere natolik vážně jak by měl.

Všichni říkají "počkej, až přijde puberta." -Je to v lidech tak zažité... .Prostě najednou se z dětí (z hodných andílků)  stávají jakýsi zvláštní lidé s příšerným vkusem a protáhlým obličejem.

Ještě než nastane tato fáze většinou kolem 10. až 11. roku, nastává fáze. kdy  je jim všechno jedno. Najednou je dítě méně aktivní poblíž rodiny, ale pořád je hodně aktivní s kamarády... Ale už všechno, co dělají rodiče je prostě  trapný. Děti přestanou vynakládat snahu něco ovlivnit či změnit, protože už jim došlo, že nic nezmění a tak je jim to jedno. Přesně tohle je taková předfáze toho, kdy z krásného dítěte vykoukne obluda, co se tam skrývá.

Ta obluda, kterou stvořilo jeho okolí.

Pamatujete ty slova? "Běž do pokoje. Mlč! Tohle se neříká, styď se. Jak se to chováš? Jééé podívejte se, to je někdo divný, to je někdo cizí - mno tak tuhle svojí část pěkně vezmi a schovej ji a vrať se až budeš zas normální."

Mno a dítě je tak hodné, že ono poslechne, a ta část je schovaná. A obluda roste, protože dítě jí pořád schovává a obluda chce být viděna, obluda chce ven. Obluda chce pozornost. Obluda chce projevit ten vztek, ten nesouhlas. Protože hádejte co, nejsme roboti a všichni máme svůj vlastní názor dokud nám ho nevzalo okolí nebo ho z nás nevymlátili.

A pak to přijde. Je to tady - přelomová fáze - děje se něco s tělem - děje se něco s emocemi a hlavně obluda přichází ke slovu. Je to obrovský skok, ale obrovský. A není mu věnovaná patřičná pozornost, všichni říkají - musí se to nějak přetrpět. Hovadina. Všechno, co do dítěte bylo za celé ty roky naseto, tak teď sklízí všichni kolem.

A všichni se diví - proč jsou ty dospívající tak otrávený.

Ano, oni jsou doslova otrávený - protože najednou jim dojde naprosto jasně, jak stupidní je tenhle systém a jak je nastavená společnost. Najednou jim dojde, že ať udělají cokoliv, je to blbě, protože po svým to stejně nemají. Musí chodit do blbý školy, nevyspí se, vlastní peníze skoro nemají nebo vůbec nemají, vydělat si je nemůžou, protože pořád jsou ve škole, ve škole nemůžou dělat skoro nic, co je baví a celý den sedí, z čehož jsou už jejich těla tak unavený, že se jim nic nechce... Jsou nacpaný jedama z potravin a psychickýma jedama od lidí, co poslouchají všude kolem a hormony se ozývají. Mění se vzhled a obluda už má konečně prostor,  a protože dítě musí potlačovat všechno ostatní, už není čas potlačovat obludu, tak jde obluda ven.

Ani to dítě nechápe, co se děje. Najednou se to prostě děje. Najednou rodiče furt říkají - netvař se tak otráveně. Najednou jsou všichni a všechno blbý.

Mno v některých případech přijdou cigarety, alkohol apod., protože pokud to dítě nemůže nic a pokud to dítě nemá v životě pořádnou radost, tak rozhodně bude zkoušet vše zakázané, protože si myslí, že to ho udělá šťastnějším a klidnějším. Většina z nich z frajeřiny nekouří. Většina z nich kouří, protože potřebují kouřit.

Všechny děti jsou si sami sebou tak moc nejisté, že se posmívají sobě navzájem. Aby aspoň trochu tu nejistotu uvolnily - hodí ji někomu jinému.

Mno a je to. Problém je na světě.

A teď všichni jako chodí kolem té obludy. Obluda potřebuje pochopení, aby mohla být zkrocena. A tak je vhodné přejít k pochopení.

Přejít k pochopení bytosti.

Spoustě dětem se tento scénář ale vůbec nestane. Pokud jsou jejich rodiče štastní, byť třeba spolu nežijí, ale vedou dítě k tomu, aby mělo rádo sebe i svůj život. Nechávají ho, aby dělalo to, co ho baví, aby se tato krásná bytost mohla rozvíjet. Tito rodiče pak rozhodně ví, že obluda se může projevovat postupně, a ta puberta bude zvladatelnější. Záleží taky velmi na povaze dítěte. Záleží na tom jakými všemi situacemi si prošlo. Ale hlavně záleží, jestli se má komu svěřit. Pokud má v někom oporu a může se svěřit s čímkoliv, tak to mění celou situaci. Dítě v pubertě potřebuje dobrou radu a přijetí - někdy když nevíte, co poradit, tak tam stačí být. To někdy stačí, jen tam být. Jen vyslechnout, vyjádřit pochopení..

STAČÍ NĚKDY JEDNA VĚTA A ZMĚNÍ TO DOSPÍVAJÍCÍM CELÝ SMĚR.

Vážně, pokud dítě potřebuje usměrnit, pomoci , poradit, či potřebuje utěšit, ačkoliv to skrývá, tak to je moment, kdy rodič zasahuje. Kdy nečeká, ale zakročí.

Ano, je to těžké. Rodičovství je těžké. Rodiče musí zakročit a nikdo jim za to nepoděkuje. Ale nakonec pokud najdou cestu zpátky k vnitřnímu já dospívajícího, poděkováním bude změna, kterou uvidí. Důležité je to dělat nikoliv jen ze zodpovědnosti, ale z lásky. Všichni umí být někdy nesnesitelní, ale věřte mi, když říkám, že potřebuje pomoci. Dospívající potřebuje rodiče i kamaráda v jednom. Nelze být jen jedním a být dobrý rodič.

Ulehčete jim to tím, že jim navrátíte kompetence za svůj život.

Udělejte s nimi přechod.

Stanovte den, u žen je to den, kdy začne menstruace, nebo den kdy uvidíte, že vaše dcera začíná přijímat své ženství a chovat se jinak.

U chlapců je to den, kdy chlapec dovrší 14. roku. (Můžete si doma stanovit i jiný den).

Pro dívky:

udělejte jakýsi obřad. Dívkám řekněte, že se stávají ženami. Že započíná zrození jejich ženskosti a že mohou být hrdé, protože právě ženy jsou nositelkami života. Právě ženy jsou ty, které dávají domovu to kouzlo, že ženy vládnou především svou rozvahou a vnitřní silou. A dejte dívce předmět s lunou. S půlměsícem jako symbol cykličnosti, která jí už od teď bude po zbytek života provázet. (Ano po zbytek života, i poté co žena v přechodu ztratí menstruaci, stále její tělo vnímá cykličnost). Vysvětlete ji, že být ženou je čest. Vysvětlete jí, že rozdíl mezi chlapcem a mužem je obrovský. Dejte jí cokoliv dalšího co uznáte za vhodné jako symbol tohoto význačného dne. Dívkám velmi pomůže tanec. Pokud to není tanec, tak něco kde se učí pracovat s tělem - jóga, aerobik, plavání, tai-chi. Aby vnímaly své tělo. A pokud možno chápaly výhody ženství a kouzlo ženství, které je načase umět oslavovat. Samozřejmě také záleží na povaze dívky, pokud se cítí příjemněji mezi chlapci,  je vhodné zapojit koníček, který ji baví a časem doplnit nějaké ženské prvky, až se bude cítit připravena.

Pro chlapce:

Vysvětlete jim, jak silní jsou. Vysvětlete jim jak samostatní jsou.

Vysvětlete jim, kolik toho dokážou. Vysvětlete jim, že hlavní síla muže pochází ze schopnost sebeovládání. Že musí posilovat svou vůli, že musí posilovat svou sílu a stejně tak ji používat s rozvahou. Vysvětlete mu, že ženy se ctí. Vysvětlete mu, že citlivost u mužů je důležitá stejně jako síla, protože právě ze zranitelnosti se rodí vnitřní síla. Že mít city je v pořádku. Vysvětlete mu, že mít chyby a znát je, je cennější, než snažit se jim úplně vyhnout. Že dar síly nedostává, aby útočil, ale aby chránil. Že ačkoliv asi neví jak dát domovu kouzlo, že ačkoliv neví čím ženy prochází - může jim být oporou, může být ten, který jim daruje prostor, kde se mohou rozvíjet a kde se může rozvíjet jejich láska. Vysvětlete jim, že mezi poslušností a pokorou je rozdíl. Vysvětlete jim ať ctí ženu, vysvětle jim, že žena, opravdová žena ho bude ctít také. Že všechno co ženě věnuje, opravdová žena také vrátí. Žena je cykličná, muž je stálý. A právě spolu mohou vytvářet krásné propojení. Mužům doporučuji bojové sporty, které je zároveň učí jak sebeovládání i to že nesmí toto umění použít pro útok, ale pouze obranu. Pokud je to ale nebaví, tak jakýkoli sport, kde se trochu vyběhají unaví a vymlátí. Pokud se ale chlapec cítí lépe v dívčí společnosti a má vysoce vyvinutý cit, je pro něj vhodnější něco méně agresivního, třeba tai-chi nebo jakýkoliv koníček, který ho baví a postupně třeba  časem začlenit i více mužské prvky i kdyby to měla být jen práce na zahradě.

Cílem není být čistě ženou nebo čistě mužem.

Obě pohlaví by měli mít pochopení pro sebe navzájem a ideálně mít vyvážené v sobě obě stránky. To je proces i na dlouhá léta pro některé lidi.  Takže  výše zmíněnými  procesy a přeměnami, své dětina to lépe připravíte.

Nahlížejte na děti jako již na dozrávající ženy a muže.

A dejte jim i nová práva i povinnosti.

Neberte jejich ženství ani mužství na lehkou váhu a neposmívejte se jim, ačkoliv to myslíte třeba dobře.

Stejně tak jim řekněte, že přijdou nové emoce. Že jich bude spousta, že když si budou chtít promluvit o tom, co s tím mají dělat, ať za vámi přijdou a když přijdou - tak je vyslechněte. Nebo jim řekněte, ať se z toho vypíšou - psaní pomáhá a nebo ať to namalují. Ono to zní někomu asi všechno jednoduše a samozřejmě - jednoduché to není a samozřejmé už vůbec ne.

Ale pokud si nevíte rady - vzpomeňte si co jste zažívali v jejich věku vy a pokud je to diferenciálně odlišné, tak prostě musíte bedlivě naslouchat každému jejich slovu, abyste jim porozuměli. A i tak je nepochopíte asi na 100 %,  ale to ničemu nevadí, ta podpora se počítá.

Pokud dospívající neví, kým chce být, pomozte mu se navrátit k sobě - připomeňte mu, co v dětství miloval a čeho se bál, že z toho čeho se bál může udělat teď svou přednost. Že to kým je pozná podle toho, v čem se cítí přirozeně a co jde samo a ať neváhá také zkoušet nové oblasti.

Ctěte soukromí svého syna/dcery.

Ctěte jejich soukromí. Oni vám sdělují svá tajemství a potřebují být v bezpečí. Pro vás jsou to možná malichernosti, pro ně jsou to velké věci.

A nakonec - nezapomeňte, že je to fáze. A to dítě potřebuje stabilitu a oporu.

Samozřejmě nejvíc  ve výchově dělá to, jak se rodiče chovají, jak reagují na život. Rodiče vychovávají nejvíce svým příkladem, ne  slovy.

Všechno ostatní si všichni musíme prožít víceméně sami., jen je to mnohem snazší, když je u nás někdo, kdo nás podrží.

<3

Anna Gaia Rose