Hlas, který vám říká: "zemřeš mladý"

Za svůj život jsem poznala několik lidí, kteří se mi svěřili, že tento hlas slýchají buď již od dětství či od puberty. Někdo to popisuje spíše jako hlas, někdo jako tušení. V podstatě jsem to slyšela od mužů i žen, nehledě na to jestli jim bylo 22 či 30 let, někteří byli s nedokončenou střední, jiní s hotovou vysokou školou. Někteří byli pohlceni závislostmi, jiní byli naprosto neurotičtí a na dalších byste nic zvláštního nepoznali.

Každý z nich na tuto zprávu či tušení zareagoval trošku jinak, ale všechny ovlivnila.

A také je dobré zmínit, že slovo mladý pro někoho znamená 18 let, pro jiného 30 let a pro dalšího 40 let, tato představa manipuluje s lidskou myslí velmi dobře.

Představa smrti je do určité míry zdravá, připomíná nám, že bychom měli žít, jak umíme, dokud můžeme. Na druhou stranu, při přílišném fantazírování o smrti, se stane tato představa spíše destruktivní a začneme si obhajovat dlouhodobé nevhodné chování způsobem - stejně zemřu. U někoho nevhodné chování zahrnuje přejídání, jindy jsou to různé drogy, promiskuita a neschopnost navázat hlubší vztah. U dalšího to může být neschopnost usilovat o jakýkoliv ze svých cílů a podobně.

Vše se obhájí: "stejně zemřu mladý".

Jenže co když ne?

Co když je to jenom zpráva z nevědomí symbolického významu. Stejná symbolika, která mluví ve snech a také si ji nevykládáme do slova.

Stejně jako všechny ostatní zprávy či fantazie pocházející z nevědomí.

Co když je to jenom zpráva, že zemřete - tedy že nějaká vaše část zemře a jiná se zrodí. Tedy nastane jistá transformace. Může ve vás umřít právě to nekonečné nenabažitelné ego s tou svojí nadvládou a může se zrodit hloubka vaší duše, která právě to ego bude mít spíše pod kontrolou a už nebude dostávat tolik svobody pro nezodpovědné chování. Tedy ano, jistý život opustíte, jistá povrchnost zmizí, lidé se ve vašem okolí velmi promění, vaše záliby se změní, vaše vnímání sebe i celého světa se změní.

V podstatě  se stanete novými lidmi, jenom budete mít pořád velmi podobné tělo. Co se ale určitě změní, je vaše vyzařování a pohled ve vašich očích. Každý z nás má jinou životní cestu a jeho čas nastane až nastane. Takže to, že nevíme, když ten čas nastane, máme vlastně společné.   

Anna Gaia Rose